Oxid uhličitý -
CO2 - je pro rostliny hlavní živinou, bez
níž by nebyl možný jejich úspěšný růst. Přirozenému zdroji
CO2
v akváriu (dýchání ryb, mineralizační procesy, difuze ze vzduchu), kterým si většina rostlin
evolučním vývojem přizpůsobených trvalému růstu pod vodní hladinou dokáže pokrýt potřebu uhlíku,
jsem (nejen) na těchto stránkách věnoval dostatečný prostor. V akváriích s malým množstvím ryb
nebo ve speciálních akváriích s rychlerostoucími druhy rostlin (často svou přirozeností spíše
bahenních, než typicky vodních - submerzních), může být zásoba
CO2 z vody při
intenzívní fotosyntéze odčerpána a
CO2 se stane limitujícím faktorem
růstu rostlin. Pro rostlinové akvárium bez ryb je jediný zdroj
CO2
- pronikání ze vzduchu difuzí, případně podpořený provzdušňováním vodního sloupce či nuceným
čeřením vody - mnohdy nedostačující (nízká koncentrace
CO2
ve vzduchu - pouhých 0,036 %). Již řadu let jsou používány různé metody, jak
CO2 přidávat do akvária uměle.
Přirozená (rovnovážná) hladina rozpuštěného oxidu uhličitého ve vodě se pohybuje
(v závislosti na teplotě vody a tlaku nad hladinou) zhruba od 0,4 do 0,7 mg
CO2/litr.
(Viz také Plyny ve vodě...)
V přírodě může nastat (a nastává - není to však pravidlem) situace, kdy ve vodě může být
CO2 obsažen v mohem vyšší koncentraci (výron podzemních nebo
minerálních vod přesycených
CO2 , intenzívní rozklad organické hmoty ve vodě atd.), ale i naopak -
při intenzívní fotosyntéze řas či hustých porostů rostlin může být z vody odčerpán na
zanedbatelnou úroveň. Mezi rostlinami jsou značné odlišnosti ve schopnosti využívat nízkých koncentrací
CO2 - typicky vodní rostliny k plnému růstu nepotřebují vysoké hladiny
oxidu uličitého, zatímco druhy spíše bahenní vyžadují k plnému růstu hladiny vyšší (podobně je
tomu i v nárocích na možství světla). Vyšší hladinu
CO2 však neodmítnou zřejmě žádné rostliny v akváriu
- pokud je tato ve vyváženém poměru k ostatním růstovým faktorům.
Koncentrace oxidu uhličitého
CO2 rozpuštěného ve vodě ze vzduchu je nepatrná v porovnání
s koncentrací dosažitelnou sycením čistým plynem. |
|
V zahraničních pramenech i různých reklamních příručkách je doporučována
maximální hranice koncentrace
CO2 v dodatečně sycených akváriích do 35 až 40 mg
CO2/litr.
To je ale již hodnota zhruba 100x vyšší, než přirozená rovnovážná koncentrace oxidu
uhličitého ve vodě. (Minerální vody mohou mít koncentraci ještě podstatně vyšší -
CO2 od 1000 mg/l výše.)
Voda přesycená oxidem uhličitým ale může být akvarijním rybám také nebezpečná.
CO2 má na rybí organismus narkotizační účinky
*[1]. K využití
CO2 jako anestetika pro ryby je doporučována hladina od 200 - 400 mg
CO2/litr, což je "jen" 5x až 10x více, než max. hladina
doporučovaná pro rostlinová akvária !!!. Případů, kdy akvaristé nadměrným sycením akvária
CO2 (obvykle v noci) doslova otrávili ryby ve svém akváriu,
je známa celá řada. Tato zkušenost bývá běžná zejména při nerovnoměrném vývoji kvasné reakce
v nádobě - vyvíječi
CO2 , kde produkce plynu samovolně nečekaně stoupne
a zvýšená dodávka
CO2 do akvária pak vykoná "dílo zkázy"
místo očekávaného užitku.
Předešlé řádky by měly být varováním všem, kteří bezmyšlenkovitě přebírají cizí návody bez
znalosti souvislostí. Doporučuji proto (zejména u malých akvárií do 100 litrů objemu)
nejvyšší obezřetnost při využívání této metody "hnojení" zejména nezkušeným
začínajícím akvaristům, jejichž problémy aplikátory
CO2 obvykle stejně nevyřeší.
Více o vlivu množství světla
a CO2 na intenzitu růstu akvarijních rostlin najdete v textu:
Akvarijní rostliny, fotosyntéza, světlo
a CO2,
Výživa akvarijních rostlin.
*[1] Svoboda M., Kolářová J.; Vodňany 1999: Přehled anestetik používaných v chovech ryb.
Sborník referátů (Jihočeská univerzita v Č. B., Výzk. ústav rybářský a hydrobiologický ve
Vodňanech)