LITERATURA z domova i zahraničí
 
AKVÁRIUM - VLADIMÍR PELIKÁN - AKVÁRIUM

  ODBORNÁ  LITERATURA
 - ZDROJ  CENNÝCH  INFORMACÍ...

  AKVARIJNÍ  ROSTLINY - Barry  JAMES


AKVARIJNÍ ROSTLINY   Barry James
ISBN 80-7209-428-9;  Slovart s.r.o., Bratislava 2003;
120 stran, 16 kreslených vyobrazení, 120 barevných fotografií;
Vázané vydání, formát 12 x 22 x 1,7 cm; maloobchodní cena kolem 150,- Kč
Přeloženo z anglického originálu: Guide to Aquarium Plants
(Interpet Publishing, Dorking 2002) Překlad: Dana Čížková


BARRY JAMES:
AKVARIJNÍ  ROSTLINY    V pořadí druhá do češtiny přeložená příručka o akvarijních rostlinách. Pohledná i přehledná publikace určená především začínajícím akvaristům.
Na první pohled je toto dílko přitažlivé barevnými fotografiemi i kresbami a zjevně patří k publikacím, které by mohly být v obchodech automaticky přibalovány ke každému zakoupenému akváriu a rostlinám. Jejím účelem je základní orientace začínajícího akvaristy v problematice zřízení akvária s vodními rostlinami.

   Kniha obsahuje základní informace o fyziologii vodních rostlin, o vodě, vlastnostech vody a jejich laickém testování, o hnojení včetně přidávání oxidu uhličitého (CO2), o filtraci vody i osvětlování rostlin. Také základní rozlišení světelných zdrojů a jejich využitelnost pro akvaristiku, druhy substrátů pro vytváření dna, názorné postupy zařizování akvária doplněné ilustracemi i fotografiemi. Uvádí stručný přehled některých vzorových přírodních lokalit tropů a subtropů doplněný základními údaji o vodě a fotografiemi. Autor se krátce zmiňuje o řasách a prevenci jejich přemnožení. Věnoval pozornost i základům množení rostlin v akváriích a také stručné "diagnostice" příčin špatného růstu či poškození rostlin.
Popsáno je zhruba 70 druhů rostlin včetně fotografií a doplňkového rejstříku jmen. Zdaleka ne všechny druhy jsou však vhodné pro začátečníky a mnohé nedokáží udržet v akváriu ani zkušení akvaristé (typicky např. Aponogeton madagascariensisA. boivinianus, příp. A. ulvaceus). Výběr druhů je omezen zřejmě jen na druhy komerčně běžně dostupné v zemi původu autora - Velké Británii.
Příručka má šikovný, do ruky padnoucí formát, ve kterém snadno i díky použitému tvrdšímu papíru vyhledáte potřebnou kapitolu. Uspořádání je velmi přehledné, přínosem pro české akvaristy jsou i dosud u nás nepublikované fotografie. Nevýhodou je tisk barevných fotografií na matném papíře a jejich nižší jakost. Účel, pro který je knížka určena, splňuje na první pohled bez vážnějších výhrad a pro český akvaristický trh s jeho téměř žádnou nabídkou (knih o akvarijních rostlinách) je jistě přínosem. V porování s příručkou Ines Scheurmannové jí však lze vytknout podstatně horší tiskovou kvalitu fotografií a především řadu neplatných jmen rostlin, za něž nese odpovědnost sám autor. Vážné výhrady je nutno vyslovit k překladu, který v technické části místy ztrácí smysl a je smutným důsledkem nedostatečné kontroly u vydavatele - Slovartu.

   Již první podrobnější prohlídka obsahu, fotografií a používaných jmen rostlin ve mně vyvolala vzpomínky na sedmdesátá léta (20. století). Řada otištěných fotografií koluje různými časopisy a publikacemi (především v zahraničí) již desítky let. Autor použil dnes již neplatná latinská jména rostlin a zřejmě i chybně přiřadil některé fotografie ke konkrétním druhům. (Použity jsou také snímky od u nás i v zahraničí dobře známého, již před lety zesnulého fotografa a publicisty Rudolfa Zukala.) Nemohu se ubránit dojmu, že autor (či vydavatel) použil starý archivní výtisk, doplnil jej některými novějšími informacemi a grafikou - a vydal s cílem dosažení rychlého komerčního úspěchu s minimálními náklady. Je možné, že právě tato potřeba vedla i ruku Slovartu při výběru právě této z množství příruček pro začátečníky dostupného v zahraničí... Zjevně se jedná o starší, pro tisk "oživené" texty, které nebyly podrobeny kontrole dávno změněného a zpřesněného názvosloví, což do řad našich mladých akvaristů vnese jen další zmatek a nejasnosti. Používání např. dávno zastaralého názvu Echinodorus paniculatus pro pozdější E. bleheri - nyní E. grisebachii je cestou zpět nejméně o 30 let. Vypočítávat všechny chyby či nepřesnosti tohoto druhu asi nemá smysl, je jich příliš mnoho.
Přesto uvedu příklady:

   Druhy Nymphaea maculata i N. stellata (červenohnědé subm. listy) popsané i s fotografiemi s největší pravděpodobností patří k druhu Nymphaea lotus. N. stellata je známá jako zeleně zbarvený druh se submerzními střelovitě tvarovanými listy, který zjevně není totožný s rostlinou na fotografii. V souladu s popisem v knize vyhání velmi rychle plovoucí listy na hladinu, v akváriu bychom si její krásy příliš neužili.

   Cryptocoryne blassii i C. griffithii dnes patří ke druhu C. cordata. C. nevillii i C. retrospiralis rovněž nejsou platnými jmény pro vyobrazené druhy (C. "retrospiralis" na fotografii patří dnes k varietám druhu C. crispatula, podobně jako C. "balansae".). Echinodorus "major" má platný název E. martii, rovněž druhy Hygrophila jsou označeny nesprávně (autor zde upozorňuje na "budoucí" - rozuměj z dnešního pohledu: dávno proběhlé změny), na obrázku označeném Nomaphila stricta (dnes Hygrophila corymbosa) je s velkou pravděpodobností Hygrophila guianensis, Synnema triflorum je již správně (v závorce) označena dnes platným Hygrophila difformis. Rovněž rod Thelanthera má již celá desetiletí platné jméno Alternanthera, Trichocoronis rivularis je již řadu let Shinnersia rivularis.

   S takto pojmenovanými druhy začínající akvarista při nákupu v českých obchodech zcela určitě neuspěje. Výhodou je (pro tento případ) snadno přenosný a hrubějšímu zacházení odolný formát příručky, který je možno vzít do obchodu s sebou a ukázat na konkrétní fotografii jako jediný možný dorozumívací prostředek. I tak bude ale úspěšnost malá, protože mnoho druhů v knize uvedených české obchody neznají a nenabízejí (a ty, které nabízejí, v knize naopak chybí). Vysvětlení spočívá podle mého názoru v rozdílném geografickém i časovém původu publikace, navíc ještě autor (podle údajů v knize) od 70. let provozuje "vodní zahradnictví", což jistě ovlivnilo nepočetnou skladbu druhů v této komerčně zaměřené příručce.

   Výčet nepřesností a nejasného významu textu by mohl být mnohem širší. V řadě případů (technická část - např. filtry) se nabízí vysvětlení, že překladatelka nerozumí odborné problematice a bez pochopení smyslu textu nebyla schopna jej přeložit věcně správně. Bez porovnání překladu s textem originálu (ten ale nemám k dispozici) je však obtížné stanovit "míru zavinění".
Posuďte sami:


  • Chemické filtry (str. 18):
    "...Za chemické filtry změkčující vodu lze považovat i pryskyřice. Druhy používané pro změkčování vody v domácnosti se však pro akvárium nehodí, protože ionty vápníku jsou nahrazeny ionty sodíku, které způsobí příliš vysokou zásaditost. Tzv "deionizující pryskyřice" jsou téměř vždy vysoce účinné a produkují chemicky čistou vodu, která se musí pro akvárium zředit vodou z jiných zdrojů (aby se změkčila)."
    Změkčovat vodu s nulovou tvrdostí zjevně nemá smysl. Navíc je text o iontoměničích, ionexech, což jsou v češtině běžné názvy pro tyto druhy "pryskyřic".
  • V částech, kde je řeč o PUR houbě (u nás např. molitan apod.), zde je používán výraz "pěna". Při popisu tzv. půdního filtru je výklad rovněž zmatený:
    "...Voda musí napřed proudit směrem dolů přes písek až k filtru na dně a pak se vrací ke hladině. Proud vody se uvede do pohybu buď jednoduchým elektrickým ventilátorem, nebo čerpadlem."
    Zde je m.j. zjevně nesprávně použit název "elektrický ventilátor" pro zařízení, kterému se česky říká "vzduchovač, vzduchovací motorek, vzduchová pumpa" apod. Nedej bože, aby některý ze čtenářů-začínajících akvaristů ponořil do akvária "elektrický ventilátor"...
  • Nepodařilo se mi pochopit, co si mám představit z následujícího textu:
    "Méně rozšířené, ale daleko víc účinné jsou biologické filtry s kapkovým přihnojováním, které zvyšují koncentraci kyslíku a přitom nemají škodlivý vedlejší vliv, pozorovaný u standardních filtrů umístěných pod pískem."
    Standardní filtry pod pískem?
  • Podobně zde:
    "Speciální filtry pro rostliny v nádobách
    Tyto filtry vytvářejí ideální vodní podmínky pro ryby i pro rostliny. Hlavním médiem je dvojitá vrstva porézní houby se vzorkem 15/30. Tato houba funguje mechanicky a současně jako médium pro prospěšné bakterie snižující obsah železa. Ve filtrech je zabudován zdroj oxidu uhličitého, jsou vybaveny elektrickým vyhříváním a mají zvláštní oddělení se speciálním médiem, které odstraní nadměrné množství dusičnanů."
    Nevím, do jaké míry může být užitečné snižovat ve vodě obsah železa, obvykle jsou porézní materiály využívány jako substrát pro nitrifikační bakterie ke snížení koncentrace dusitanů (i čpavku).
  • Vytápění a osvětlení - vytápění dna: (str. 20)
    "Pro neustálou kontrolu teploty substrátu položte vedle akvária vodorovně termostat z tekutých krystalů."
    Zde se čtenář snadno dopídí toho, co nám chtěla překladatelka naznačit - na obrázku (str. 21) je na přední stěně akvária nalepen teploměr (z "kapalných krystalů") podélně nad úrovní písčitého substrátu v akváriu. Celá věta tedy zřejmě měla znít asi takto:
    "Pro průběžnou kontrolu teploty u dna (teploty substrátu ?) nalepte na akvárium vodorovně teploměr z tekutých krystalů."
    Dalo by se pochybovat o smyslu použití dvou teploměrů pracujících na zcela odlišném principu a přesnosti srovnávaných hodnot. To je však již problém samotného autora, nikoli překladu.
  • Dále nám je definován "nový" typ filtru: "Termofiltr"
    "V termofiltrech je vytápění s termostatem umístěno ve vnějším elektrickém filtru." ...
  • Barevné spektrum (str. 21):
    Podivně působí graf závislosti intenzity fotosyntézy rostlin na vlnové délce (barvě) dopadajícího záření. V popisu obrázku je pro oblast 300-350 nm uváděno, že UV záření je pro rostliny nevyužitelné. Avšak zobrazená křivka v této části vykazuje oproti maximální úrovni (v červené a modré oblasti) řádově desítky procent činnosti. Popis obrázku je ve zjevném rozporu s vyobrazenou křivkou. (Je možné, že tato chyba je již v původním zdroji.)
  • Dále mě zarazilo tvrzení (viz zářivky str. 24 dole):
    "Zářivkové trubice obsahují částice plynné mědi (!), které září, jsou-li elektricky nabité a světlo vydávají hlavně v ultrafialových paprscích. Tato neviditelná světelná energie se změní ve viditelné světlo,"...
    Zářivky jsou nízkotlaké rtuťové výbojky, obsahující rtuťové páry, nikoli měděné. Podobně "neviditelné světlo" nemůže být světlem (světlem je označována lidským okem viditelná část spektra elektromagnetického záření). I zde došlo ke zmatení pojmů pravděpodobně záměnou slova záření (?) a světlo. Takovéto chyby by se neměly vyskytovat ani/zvláště v příručkách pro začátečníky (!).
  • Rtuťové výbojky (str. 26):
    "...Takzvané osvětlení "smíšeným světlem" obsahuje jak žhavicí vlákna, tak i vysokotlaké rtuťové výbojky."
    Zde zjevně patří nahradit "žhavicí vlákna" pojmem žárové zdroje světla, nebo alespoň "zářící vlákna" či "žhavá" nebo "rozžhavená vlákna", poněvadž pojem "žhavicí vlákna" má technicky jiný význam. Navíc je tento (kdysi doporučovaný) způsob kombinace světelných zdrojů velmi zastaralý.
  • Dále v odstavci "Světelné ztráty" (str. 26):
    ..."Když se akvárium poprvé napustí čistou vodou, jsou kondenzační vložky nové, naleštěné a osvětlovací trubice čerstvě instalované." ...
    Zde je opět chybně použit termín "kondenzační vložky", protože ze smyslu celého textu vyplývá, že se jedná o odrazové plochy - reflektor - osvětlovacího tělesa (žeby "kondenzor" ?), které se postupem času zanášejí uschlými kapkami vystříknuté vody a ztrácejí odrazovou schopnost.

Výčet textových vad není ani zdaleka úplný...

Je škoda, že jinak (po grafické stránce) podařená knížka obsahuje takové (až neuvěřitelné) množství chyb a nejasností, které ze čtení vytvářejí složitý rébus i pro zkušeného akvaristu. Jakpak si s ní asi poradí začátečníci, jimž je přednostně určena?
Na titulní straně má kniha uvedeno červeným písmem:
"Dokonalý ilustrovaný průvodce pěstováním zdravých akvarijních rostlin s popisem více než 60 druhů"
Musím bohužel říci, že k dokonalosti (českého vydání) jí mnoho chybí. Český text je možno označit (především v technické části) jako nedodělek, který neměl vůbec projít do tiskárny. Komerčně však bude pravděpodobně úspěšným titulem, protože těchto chyb si při nákupu málokdo všimne. Otázkou je, zda by bylo možno takovouto publikaci dodatečně s úspěchem reklamovat a požadovat vrácení zaplacené částky.

Vladimír Pelikán


LITERATURA

 

AKVÁRIUM  PELIKÁN  -  ZPĚT  NA  TITULNÍ  STRANU