PROJEDNÁVÁNÍ NOVELY ZÁKONA V SENÁTU (29. května 2002 - 2. den 18. schůze)
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Dalším bodem, který nyní budeme projednávat, je:
Návrh zákona, kterým se mění zákon
č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, živnostenský zákon
ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech, exekuční činnosti,
exekuční řád a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 85/1996 Sb.,
o advokacii ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů a zákon
č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní
tisk č. 298. Vítám mezi námi pana poslance Pavla Němce a
prosím ho, aby nás seznámil s návrhem zákona.
Poslanec Pavel Němec:
Vážený pane předsedající, vážené
paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych přednesl
návrh zákona, kterým se mění zákon
o živnostenském podnikání a některé další zákony. Dovolím
si vás informovat trochu z historie posledních právních úprav
zákona o živnostenském podnikání a potom o vlastní podstatě
tohoto návrhu, který je nyní před vámi k projednání.
Vláda prosadila velkou vládní novelu živnostenského zákona,
kterým se mimo jiné vláda zmocnila k vydání tzv. seznamu živností
volných vládním nařízením a současně ke stanovení dalších
podmínek pro výkon určitých živnostenských činností. Poté,
až budu zdůvodňovat současný návrh, rozeberu, co je míněno
vládním nařízením, kterým se stanoví seznam živností
volných.
Situace byla nicméně taková, že se aplikace této vládní
novely setkávala s řadou problémů, a to nejen u živnostníků,
ale i u živnostenských úřadů. Myslím si, že ani spotřebitelská
veřejnost nemohla mít zcela jasno v názvech živností, které
se zavedly na základě vládního nařízení. Současně byly
velké pochybnosti, a to už v době projednávání vládního návrhu
zákona, zda zmocnění pro vládu k vydání zmíněných vládních
nařízení není protiústavní. Jsem pevně přesvědčen, že
toto zmocnění přesahuje rámec Ústavy. To byl jeden z důvodů,
proč předkladatelé přišli s tímto návrhem zákona.
Poté, co se vyskytly problémy s aplikací velké vládní
novely živnostenského zákona, přišly dvě poslanecké
iniciativy. Jedna poslanecká iniciativa byla poslanců Kladívka
a Doležala. Byla schválena Poslaneckou sněmovnou a následně
i Senátem. Tato iniciativa se snažila řešit následky špatného
vládního nařízení, resp. zmocnění, tedy stanovila určité
přechodné období a určitá změkčující ustanovení tak,
aby nedošlo k administrativnímu kolapsu na živnostenských úřadech
a aby nedošlo k nadměrnému zatěžování podnikatelů. Tento
tisk již je součástí právního řádu.
Předkladatelé, kteří předložili druhý poslanecký návrh
spolu se mnou - jsou to poslankyně Dundáčková a poslanec Výborný
- šli tou cestou, že se snažili odstranit příčiny nedobrého
stavu, jít na kořen věci a zrušit příslušné zmocnění
pro vládu k vydání vládního nařízení a tomu odpovídající vládní nařízení.
Nyní se tedy dostáváme k vlastnímu obsahu návrhu zákona,
který máte před sebou.
Za prvé, navrhujeme, abychom v živnostenském zákonu zrušili
zmocnění, které zmocňuje vládu k vydání nařízení, kterým
se stanoví seznam živností volných a aby se současně zrušilo
příslušné vládní nařízení.
Dosavadní princip, tak jak byl živnostenský
zákon konstruován v době svého
vzniku, byl konstruován na tom principu, že pokud činnost naplňovala
pojmové znaky živnostenského podnikání na vlastní účet,
na vlastní odpovědnost atd. a nejednalo se o činnost negativně
vymezenou, jako jsou advokáti, notáři atd. a současně se
nejednalo o některou ze živností zařazených do seznamu
koncesovaných nebo vázaných, případně řemeslných živností,
jednalo se o živnost volnou. V praxi to vypadalo tak, že
podnikatel přišel na živnostenský
úřad, popsal, jakou činnost hodlá vykonávat a živnostenský úřad posoudil, zda ta činnost,
kterou podnikatel ohlašuje, nespadá do negativně vymezených
činností nebo není živností koncesovanou nebo živností vázanou.
A v takovém případě vydal živnostenský
list na volnou živnost s popisem příslušné činnosti.
Mělo to jednu obrovskou výhodu, že nebylo vlastně možné
zapomenout na žádnou lidskou činnost. A to si myslím, že je
hlavní nedostatek tohoto vládního nařízení, že žádná vláda
nemůže, pokud se jedná o taxativní výčet, obsáhnout ve vládním
nařízení všechny lidské činnosti, které jsou možné a
které mohou být považovány za legální živnost.
Dřívější princip měl ještě tu výhodu, že podnikatel věděl,
co ohlašuje, věděl tedy, co může v mezích vydaného živnostenského
listu činit. Spotřebitelé věděli, co mohou od živnostníka
očekávat. A obě tyto strany mohly tedy mít dostatečnou právní
jistotu, že se pohybují v legální sféře, zejména
podnikatel nemohl mít obavy z toho, zda se náhodou nevybočuje
z meze vydaného živnostenského oprávnění a zda se nedopouští
nedovoleného podnikání.
Další vládní nařízení a příslušné zmocnění, které
se navrhuje v návrhu zrušit, je zmocnění, kterým se stanoví
tzv. další podmínky pro výkon určitých živností, tzn.
stanoví se činnosti, které mohou být vykonávány pouze
osobami, které splňují příslušnou kvalifikaci.
To je možná myšlenka z pragmatického hlediska dobrá, nicméně
podle mého názoru je jednoznačně protiústavní. K tomuto
stanovisku dospěl i Parlamentní institut, který posuzoval návrh
zákona.
Dovoluji si vám odcitovat z tohoto stanoviska:
"Zde jde nikoliv o omezení podnikání, ale o stanovení
podmínek podnikání v tom smyslu, že činnost v rámci těchto
živností mohou vykonávat jen kvalifikované osoby. Podle názoru
Parlamentního institutu jde o závažnou podmínku pro výkon
povolání nebo činností jak pro živnostníka, tak pro jeho
zaměstnance, kterou by měl jednoznačně na základě čl. 26
Listiny stanovit zákon. Podle
novely zákona - myšleno ta vládní novela - je podnikatel
omezován ve svém základním právu pouze nařízením vlády,
což není přípustné."
Dámy a pánové, věřím, že Senát, o kterém se hovoří
jako o ústavní pojistce, vezme v úvahu tuto argumentaci z ústavní
roviny při projednávání tohoto návrhu zákona.
A chtěl bych poukázat, že vybočení z meze ústavnosti u vládního
nařízení, kterým se stanoví další podmínky pro výkon určitých
činností, zcela jasně vybočuje z ústavního rámce. A jsem přesvědčen,
že rovněž tak vybočuje i seznam živností volných.
"Argumenty" je nazvěme pragmatiky, kteří hovoří,
že toto vládní nařízení se seznamem živností volných zpřehlední
situaci, argumentovala tak vláda, argumentují tak i někteří
legislativci nebo zákonodárci, ať již v Poslanecké sněmovně
nebo v Senátu, že to zpřehlední situaci a že je třeba zavést
pořádek, že je třeba nepoctivé podnikatele eliminovat.
S tím vším se dá souhlasit, ale já se ptám, jakým způsobem
seznam živností volných má souvislost s nepoctivým podnikáním
a s dalšími jevy, proti kterým chceme určitě všichni bojovat.
Já tvrdím, že naprosto žádnou. Zaškatulkování, vymyšlení
nějakého seznamu a umělé zaškatulkování jednotlivých živností
pod nějaké "chlívečky", nemůže žádným způsobem
vést ke zkulturnění podnikatelského stavu. Jsem přesvědčen,
že ba naopak, protože docházíme k absurdním situacím, kdy
podnikatel přijde na živnostenský
úřad, ohlásí činnost, kterou hodlá provozovat, živnostenský úřad, vědom si toho, že
ta činnost evidentně splňuje znaky živnostenského podnikání
na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost, není to vymezená
činnost - advokáti, notáři, lékaři - je to činnost dovolená,
například rámování obrazů, projde seznam živností volných,
zjistí, že žádná taková činnost se ve vládním nařízení
nevyskytuje, ale protože ví, že ta činnost evidentně živnostenským
podnikáním může být, musí tedy hledat, pod co tuto činnost
zařadit. A praxe je taková, že živnostenské úřady například
takovouto činnost zařazují pod činnost stavební dokončovací práce.
Jestli spotřebitelé mají mít jasno, potom opravdu ne podle
tohoto škatulkového seznamu živností, ale měli by mít jasno
podle toho, co podnikatel skutečně ohlásí a jakou činnost chce vykonávat.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že řada z nás cítí potřebu
rekodifikace, neboli nového živnostenského zákona. Doufám,
že se od příští vlády nového živnostenského zákona dočkáme
a myslím si, že to je i jeden z důvodů, který hovoří pro přijetí
tohoto návrhu zákona, protože jsem přesvědčen, že do
rekodifikace bychom neměli měnit podstatné předpisy v tomto
živnostenském podnikání a neměli bychom dělat podstatné změny,
protože rekodifikace, nový živnostenský
zákon se určitě neobejde bez výměny
živnostenských listů. Předpokládám, že bude opuštěn například
princip odpovědného zástupce a bude stanoven princip
kvalifikované osoby, která tu konkrétní vázanou nebo
koncesovanou činnost vykonává, tedy kvalifikovaných zaměstnanců,
tak jak je tomu obvyklé ve světě, ale nelze to podle mého názoru
implantovat do stávajícího živnostenského zákona a
kombinovat princip odpovědného zástupce a současně princip
kvalifikovaných zaměstnanců. Jsou to prostě jiné systémy a
je třeba podle mého názoru čekat od vlády a i přispět určitým
tlakem na to, aby vznikl nový živnostenský
zákon.
Dámy a pánové, v závěru svého úvodního slova si dovolím
na vás apelovat ještě jednou pro přijetí tohoto návrhu zákona,
zejména s odůvodněním protiústavních argumentů, které
jsem vyslovil ve své úvodní řeči.
V tuto chvíli vám děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.
Návrh zákona projednával ústavně právní výbor. Ten určil
jako svého zpravodaje pana senátora Jaroslava Kubína a přijal
usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 298/2.
Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání
tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství
a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako
senátní tisk č. 298/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor
Jiří Rückl, kterého prosím, aby vás seznámil se
zpravodajskou zprávou.
Senátor Jiří Rückl:
Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně a kolegové.
Myslím si, že pan poslanec svým vysvětlením přiblížil
problematiku tohoto návrhu zákona, která vám pochopitelně
nemůže být cizí, protože je to velice krátká doba, co jsme
úplně stejnou věc tady projednávali.
Přesto bych rád legislativní proces ve sněmovně a také některé
věci týkající se předchozího projednávání vám připomněl.
Cílem návrhu novely zákona, který předložila skupina
poslanců dne 13. června 2001, je zrušit ustanovení, podle něhož
je podnikatel povinen zajistit výkon činností, které jsou
obsahem živností uvedených v nařízení vlády pouze fyzickými
osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti stanovené
rovněž pouze nařízením vlády. To se týká § 7 odst. 3 v návrhu
zákona a také § 45 odst. 4 druhá věta.
Potom zrušit ustanovení, § 73 a), jímž byla vláda právě
zmocněna k vydání nařízení, kterým se stanoví seznam
oboru živností ohlašovacích volných a kterým se stanoví
obsahové náplně jednotlivých živnosti a živností, jejichž
provozování je podnikatel zajistit pouze fyzickými osobami s
odbornou způsobilostí, kterou stanoví nařízení vlády a jímž
byla zmocněna příslušná ministerstva k vydání vyhlášky,
kterou se stanoví způsob provádění a obsahová náplň zkoušky
k prokázání odborné způsobilosti fyzických osob. Současně
se zrušují i všechna příslušná nařízení vlády, která
jsem jmenoval a také vyhláška.
Vláda tento návrh projednala a posoudila dne 9. července loňského
roku a vyjádřila s tímto návrhem zákona nesouhlas. V 1. čtení,
které se uskutečnilo v listopadu loňského roku byl návrh zákona
přikázán k projednání hospodářskému výboru PS. Hospodářský
výbor projednal předlohu návrhu novely živnostenského zákona
dne 17. ledna letošního roku a v přijatém usnesení doporučil
PS tuto novelu zamítnout. Návrh novely živnostenského zákona
projednal i výbor pro evropskou integraci a v přijatém usnesení
doporučil, aby PS návrh zákona schválila, ve znění změn a
doplňků , které byly legislativně-technické povahy. Ve 2. čtení
na 46. schůzi PS byl návrh zákona vrácen výborům k novému
projednání. Hospodářský výbor jej projednal znovu 11. dubna
letošního roku a setrval na svém původním usnesení a návrh
zákona opět zamítnul. Ve 2. čtení, které pokračovalo 23.
dubna 2002 byly jednotlivými poslanci předneseny další pozměňovacími
návrhy, kterými se nadto novelizují další 4 zákony věcně
zcela nesouvisející s původním návrhem zákona. PS tento návrh
zákona projednala a schválila na své 49. schůzi 2. května
2002 a přijala ho 92 hlasy ze 180 přítomných poslanců, 87
poslanců bylo proti. Je nutné v této věci zdůraznit, že PS
na své 46. schůzi 13. února - teď se vracím trošku do
historie, projednávala a také schválila návrh zákona stejného
čísla 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání; byl to její
tisk 991; ten tisk, o kterém mluvil před chvilkou pan poslanec
jako o tzv. "Kladívkově návrhu", který s přijatými
pozměňovacími návrhy měl naprosto stejné znění jako návrh
zákona obsažený v tom tisku, který dnes tady projednáváme -
pouze bez 4 novel zcela nesouvisejících zákonů. Ten "Kladívkův
návrh", promiňte, že mu takto říkám, byl totiž doplněn
pozměňovacími návrhy, které jsou přesně převzaty z toho zákona
nebo z toho tisku, který sněmovna v předchozí době projednávala
a které jsou také v dnešním projednávaném tisku. Čili
jenom dokumentuji, že oba dva tisky byly totožné, jenom bez těch
4 nesouvisejících zákonů.
Senát tento návrh zákona projednal jako svůj tisk č. 225 dne
20. března letošního roku a vrátil jej s pozměňovacími návrhy
zpět PS svým usnesením č. 324. PS na své 47. schůzi dne 10.
dubna 2002 jako svůj sněmovní tisk 991/4 - tento návrh zákona
vrácený schválila, ve znění schváleným Senátem, a to 145
hlasy ze 162 přítomných, nikdo nebyl proti. Zákon byl uveřejněn ve Sbírce zákonů
pod č. 174/2002 Sb. a nabyl platnosti dne 24. května 2002, tzn.
v pátek minulý týden.
Já myslím, že bych vás už jenom zdržoval, kdybych znovu
opakoval věci, které vedly Senát k tomu, aby přijal toto
usnesení. A chci věřit, že i PS k tomu, aby sněmovní tisk
vrácený Senátem - schválila. Je to věcí pohledu na tuto věc.
Senát souhlasil s tím, že je pro určité lidské činnosti,
kterým je podnikání, dobré mít pravidla hry. Bez dalších
komentářů přijal i skutečnost, že je na Ministerstvo průmyslu
ČR připravována rekodifikace, jak o ní pan poslance mluvil,
nového živnostenského zákona, která napraví tu bolestivou a
nepříjemnou věc, a to je ústavnost, která je skutečně na
hraně v případě dvou vyhlášek, které ministerstvo průmyslu
a ministerstvo pro místní rozvoj vydalo.
Závěrem bych si dovolil říct. Věcná problematika novely živnostenského
zákona byla v obou komorách Parlamentu řádně projednána a
schválena před 45 dny. Opakuji, že zákon nabyl platnosti 24.
5. 2002. Navíc k této projednávané novele novely byly připojeny
novely dalších 4 zcela nesouvisejících zákonů, které by měly
být z důvodů legislativních a zejména přehlednosti projednávány
jako samostatné novely zákona o soudních exekutorech, zákona
o advokacii, zákona o daních z příjmů a zákona o účetnictví.
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh
zákona na své 33. schůzi dne 23. 5. a návrh zákona měl předložen
v senátním tisku č. 298. Po úvodním slově zástupce skupiny
předkladatelů pana poslance Pavla Němce a po zpravodajské zprávě
senátora Jiřího Rückla výbor doporučuje Senátu PČR návrh
zákona zamítnout. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na
schůzi Senátu senátora Jiřího Rückla a pověřuje předsedu
výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi
Senátu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane zpravodaji.
Posaďte se rovněž ke stolku zpravodajů. Zpravodajem ÚPV byl
určen pan senátor Jaroslav Kubín. Prosím ho také o zpravodajskou zprávu.
Senátor Jaroslav Kubín:
Vážený pane předsedající, pane
poslanče, milé senátorky a vážení senátoři, myslím si,
že veškeré podrobnosti tady sdělil zpravodaj a peripetie
tohoto zákona zpravodaj garančního výboru - můj předřečník
a samozřejmě veškeré problémy související i s
problematikou tohoto zákona řekl předkladatel, tj. pan poslanec.
Já bych jenom, protože jsme jako Ústavně-právní výbor přijali
doporučení usnesení, které je jiného charakteru než garančního
výboru, tak bych se soustředil a sdělil bych, co nás k tomu
vedlo. Jak již sdělil pan zpravodaj, tak do celé problematiky
novely zákona byly zakotveny čtyři nesouvisející novely zákonů.
Nám nezbylo nic, než se jimi zabývat, přičemž jeden z nich
je řekněme kontroverzní, je to určitá právní dualita podle
mého názoru, poněvadž jsme před nedávnem vrátili zákon s pozměňovacím návrhem
Poslanecké sněmovně, je to zákon
o advokacii - tzv. evropský advokát, ve kterém jsme pozměnili
ustanovení ve věci srovnatelných podmínek zápisu do seznamu
advokátů i seznamu advokátních koncipientů. Tento zákon jsem sám přednášel ve sněmovně
a byl v plném rozsahu přijat Poslaneckou sněmovnou a bohužel
v těchto nesouvisejících čtyřech novelách se objevil opět
v tomto senátním tisku a myslím si, že bychom tedy měli tuto
věc vypustit v pozměňovacím návrhu a vrátit Poslanecké sněmovně.
Jedná se o pozměňovací zákon č.
85/1996 Sb. Tak to je vlastně ten hlavní důvod, samozřejmě s
tím souvisí i změna přejmenování dalších následujících
článků. Proto dovolte, abych nyní přečetl nyní usnesení
Ústavně-právního výboru ze 47. schůze konané 22. května t.r.
K návrhu zákona, kterým se mění zákon
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 120/2001 Sb.,
o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších
zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon o advokacii ve znění předpisů zákona
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších
předpisů a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví dle senátního
tisku č. 298 po úvodním slově poslance Pavla Němce, který
vystoupil jako zástupce navrhovatelů a po mé zpravodajské zprávě
a po rozpravě Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu
Parlamentu České republiky vrátit projednávaný návrh zákona
s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. Určuje
zpravodajem pro projednání tohoto návrhu pro schůzi Senátu mě
a za třetí pověřuje předsedkyni Ústavně-právního výboru
senátorku paní Dagmar Lastoveckou, aby s tímto usnesením seznámila
předsedu Senátu.
Toto usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 298/2. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Já vám děkuji, pane
zpravodaji. Táži se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107
jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se
nezabývat. Ano, pan senátor Julínek. Prosím, pane kolego.
Senátor Tomáš Julínek:
Podávám návrh návrhem zákona se nezabývat.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane kolego.
Kolegyně a kolegové, zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli
návrhem zákona se nezabývat. Budeme o něm hlasovat. Zahajuji
hlasování. Já vás tedy nyní všechny odhlásím. Je nás 51
v této chvíli. Já myslím, že můžeme začít hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku
a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť
zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 49 skončilo. Z registrovaných 60 senátorek a
senátorů pro 21, proti 25. Tento návrh byl zamítnut. Otevírám
obecnou rozpravu. Jako první je přihlášený senátor Jaroslav
Kubera. To je omyl. Vypněte se, pane kolego. Vyzývám vás k obecné rozpravě.
Pan senátor Ivan Havlíček, to je skutečně přihlášený senátor. Prosím, máte slovo.
Senátor Ivan Havlíček:
Pane předsedající, pane poslanče,
kolegyně, kolegové, v tuto chvíli pociťuji na vlastní kůži
obtíže, které vznikají ve chvíli, kdy se slepí několik zákonů
dohromady. Zcela rozhodně jsem proti novele živnostenského zákona.
Na druhé straně se mi zdá velmi užitečná novela zákona o
exekutorech a exekuční činnosti, neboť ta trošku zdostupňuje
výsledek exekuční práce pro ty, kteří nejsou příliš
majetní a kterým záleží i na malé částce exekucí vydobyté,
která může být znehodnocena nejrůznějšími poplatky správními
apod., protože ta jde samozřejmě k tíži těm, kteří něco dobývají.
Dovedl bych si dobře představit, že novelu zákona č. 120/2001
Sb. podpořím a měl bych z toho dobrý pocit. Nedovedu si ale představit,
že bych Senátu navrhl pozměňovací návrh, který by spočíval
v tom, že by se novela živnostenského zákona, který jako
první a jako podstatná část této novely uvedená, že by se
tato část pozměňovacím návrhem zrušila a všechno ostatní
by zůstalo. To si představit neumím. Takový návrh prostě
nejsem ochoten podávat. Takže s těžkým srdcem budu hlasovat
proti celku. Děkuji.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane kolego. Byl
jste jediný přihlášený do obecné rozpravy a již nikdo se
do ní nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a prosím
navrhovatele, aby se vyjádřil k dosavadnímu průběhu projednávání
tohoto návrhu zákona.
Poslanec Pavel Němec:
Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy
a pánové, dovolte, abych se vyjádřil k proběhlé rozpravě.
Zaznělo zde několik argumentů proti tomuto návrhu zákona.
Jeden z argumentů byl, že Poslanecká sněmovna hlasovala a přijala
nějaké stanovisko, mezitím také Senát a že by nebylo dobré
do tohoto stavu vstupovat. Já bych chtěl říci, že od samého
počátku existovaly dvě koncepce, které jsou slučitelné, a
to koncepce poslanců Kladívka, Doležala řešit neblahé následky
tohoto vládního nařízení, nebo těch vládních nařízení
a koncepce Němec, Dundáčková, Výborný, která chtěla
odstranit samotné příčiny.
V legislativním procesu, v jeho konci, to také tak dopadlo.
Byl přijat Senátem, následné Poslaneckou sněmovnou zákon, který vznikl z dílny poslanců
Doležala a Kladívka, který odstranil ty nejpalčivější následky
a nyní je projednáván návrh náš. Já nemohu mluvit za předkladatele
toho druhého návrhu zákona, ale myslím si, že je zcela
legitimní postup, že Poslanecká sněmovna a Senát nejprve
projednaly návrh poslance Kladívka a Doležala s tím, že se
odstranily následky a nyní je projednávána samotná podstata.
Co se týká argumentace - já se pokusím volně parafrázovat
slova pana zpravodaje, že Senát dospěl k názoru a i Poslanecká
sněmovna, že je třeba nastolit pravidla hry. Já s nimi
souhlasím, protože s tím přece nemá problém vůbec nikdo,
ale to vládní nařízení, které stanoví seznam živností
volných - prostě žádná pravidla zde nenastavuje, tak to
prostě není. Kvalita podnikání, kvalita dodržování právních
řádů ze strany podnikatelů se přece nikterak nezvýší,
jestli živnostenskou činnost nazvanou - já jsem to tady vzal
jako pracovní příklad - rámování obrazů nazveme "stavební
dokončovací práce" - vždyť přeci o tomto to není. To
žádným způsobem nevynucuje dodržování pravidel hry. A v
tom je právě názorový rozdíl, kdy vláda, která tehdy
prosadila tu velkou novelu živnostenského zákona, se domnívala,
že takovéto zaškatulkování pravidla hry jaksi vynucuje - předkladatelé
a Poslanecká sněmovna jsou přesvědčeni, že nikoliv.
Pan zpravodaj Kubín zde označil tu část, která se týká
novely zákona o advokacii jako kontroverzní. Já bych to chtěl
trošičku vysvětlit. Já se domnívám, že tady se nejedná o
kontroverzní novelu, naopak podle mého názoru o novelu velmi
hladkou, protože shodou okolností a nechtěným řízením
osudu dospěly obě komory zcela paralelně k identickému znění.
Ta situace, kdy Ústavně-právní výbor Senátu navrhuje tuto
část vypustit je ta, že v mezidobí Senát do jiného zákona,
do zákona pracovně nazvaného "o evropském advokátovi"
navrhoval stejný novelizační bod toho zákona o advokacii. Nyní
to navrhuje Poslanecká sněmovna. Jde o to, že obě komory
navrhují identická znění, přičemž jedno bude součástí
právního řádu dříve, není-li už součástí právního řádu nyní.
Já bych se zastavil u jedné části zpravodajské zprávy, kdy
i pan senátor Rückl jako garanční zpravodaj připustil, že
vládní nařízení, kterým se stanoví další podmínky pro
podnikání, je v kolizi s ústavním pořádkem.
Dámy a pánové, já bych na vás velmi apeloval, abyste tuto věc
vzali v úvahu při svých hlasováních a umožnili tak uvést živnostenský zákon
do souladu s Listinou základních práv a svobod, článek 26. Já
jsem přesvědčen, že jakkoliv pragmatická a bohulibá úvaha
o tom, co je třeba upravit, by neměla vést k tomu, abychom
nechali věci, které jsou svěřeny zákonodárnému tělesu,
tedy Poslanecké sněmovně a Senátu, dávat do rukou vlády, v
případě, že je to v rozporu s Listinou základních práv a
svobod, která jednoznačně stanoví, že omezení takového
typu lze stanovit pouze zákonem.
Dámy a pánové, proto prosím o přijetí tohoto návrhu zákona,
protože jsem přesvědčen, že na tuto základní funkci zákonodárného
tělesa bychom neměli rezignovat. Děkuji.
Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane navrhovateli.
Nyní se táži zpravodaje Ústavně-právního výboru, pana senátora
Jaroslava Kubína, zda-li se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě.
Nikoliv. A pan zpravodaj garančního výboru? Prosím k mikrofonu.
Senátor Jiří Rückl: Vážený pane předsedající, kolegyně
a kolegové, pane poslanče. Já už k tomu nebudu mnoho říkat.
Jenom v čem je vlastně - nechci říci - rozpor. Je to - spíše
bych to nazval - jakýsi odlišný pohled, škatulkování a
pravidla hry. Pravidla hry a škatulkování.
Na katalogu živností, dá-li se to tak nazvat, strávili
podnikatelé a úředníci - to předesílám - dva roky práce.
Dělali to proto, aby se tento stav zpřehlednil, aby ten katalog
odpovídal a měl vypovídací schopnosti po celé naší zemi,
aby nešlo obcházet živnosti koncesované a živnosti vázané.
Samozřejmě, že jsem vás chtěl informovat o tom, že v určité
kolizi zákona je zmocnění vlády, vydání vyhlášek a nařízení,
co by se mělo dělat jenom zákonem. Ale musím také říci, že
je připravený kodex nového živnostenského zákona a jsem přesvědčen,
že než jít cestou zpět těch několik let, je lepší
apelovat právě tím, že budeme již asi potřetí nebo dokonce
počtvrté brát na vědomí tuto kolizi, apelovat na vládu, aby
kodex a jeho vydání a zpracování urychlila. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane zpravodaji,
a v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu Výboru pro hospodářství,
zemědělství a dopravu návrh novely zákona zamítnout.
Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu návrh novely zákona
zamítnout. V této chvíli zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám.
Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 50 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a
senátorů bylo pro 30, proti 16. Při kvoru 32 byl tento návrh zamítnut.
V této chvíli otevírám podrobnou rozpravu.
Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže podrobnou
rozpravu uzavírám a prosím pana garančního zpravodaje, aby nás
seznámil s usnesením Ústavně-právního výboru, kde jsou
pozměňovací návrhy, abychom o nich mohli hlasovat.
Senátor Jiří Rückl:
Ústavně-právní výbor přijal pozměňovací návrhy,
které jsou obsaženy v tisku 298/2. Navrhuje ze zákona
vypustit část třetí článek pět, změny zákona o advokaciích.
Za druhé ostatní části a články přečíslovat následovně:
Část čtvrtá, článek 6, část pátá, článek 7, článek
8, část šestá, článek 9, se mění na část třetí článek
2, část čtvrtá, článek 5, článek 7 část pátá, článek 8.
Zdůvodnění tohoto návrhu přednesl pan senátor Jaroslav Kubín.
Jsem toho názoru, že o tomto pozměňovacím návrhu je potřeba hlasovat en bloc.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Ano, děkuji. S faktickou
poznámkou se hlásí první místopředseda Senátu pan Přemysl Sobotka.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:
Pane předsedající,
pane poslanče, kolegyně a kolegové, já mám přílohu k
usnesení Ústavně-právního výboru, která obsahuje pouze
jeden pozměňovací návrh, a to je k části třetí, část třetí
vypustit a následující části a články přečíslovat, a
jsem překvapen, že se teď dozvídám trošku
jiný návrh, než máme ve svých podkladových materiálech.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Pan senátor Kubín s faktickou poznámkou.
Senátor Jaroslav Kubín:
Pane předsedající, dámy a pánové,
samozřejmě že to, co jste četl, pane místopředsedo,
obsahuje v rozšířené části pozměňovací návrh, tak jak jsem ho já předal.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Ano, pane kolego, ale my nemáme
žádný váš pozměňovací návrh, nám nebyl rozdán. je tady
pouze usnesení Ústavně-právního výboru s jedním pozměňovacím
návrhem. Není v tom znění, ve kterém jste ho nyní četl.
Pan senátor Šula s technickou.
Senátor Jaroslav Šula:
Vážení pánové, bylo přečteno plné
znění pozměňovacího návrhu, jak ho navrhoval pan kolega Kubín
na Ústavně-právním výboru. To je ale úplně totožné s tím,
co je v příloze Ústavně-právního výboru. Pouze je to zkrácená
forma a myslím, že by byla pochopitelně vhodnější, ale je
to totéž.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Pan místopředseda Senátu
Sobotka ještě faktickou poznámku a já navrhnu potom další postup.
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:
Mně v daném okamžiku
překvapuje názor kolegy Stodůlky. Jestliže do stena je nám přečteno
něco, co sice zdánlivě nebo opravdu připomíná pozměňovací
návrh k textu, já odmítám o tom hlasovat. Já vím, že to třeba
obsahuje, ale to je dovyložení. My máme opravdu jediný pozměňovací
návrh a steno je rozhodující. A pak budeme hlasovat o celku,
pokud to bude přijato. Pak mě nepřesvědčíte o tom, že mám
hlasovat o jakémsi výkladu něčeho co nám bylo předloženo.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Ano, nyní pan senátor Rückl.
Hlásí se pan navrhovatel také s faktickou poznámkou.
Senátor Jiří Rückl: Chtěl bych se plénu Senátu omluvit, je
to moje chyba, já jsem neměl u sebe tisk a pan Kubín mně dal
svůj pozměňovací návrh. Chtěl bych vám sdělit, že jsem vám
řekl, že máte před sebou ten pozměňovací návrh v tisku. A
ten jsem pojmenoval a je to určitě ve stenografickém záznamu
- 298/2. Čili omluvte mě, prosím, dovolil bych si, pane předsedající,
znovu přečíst návrh, tak jak opravdu zní.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Moment, pane kolego, pan
navrhovatel se hlásil s faktickou poznámkou a pak já navrhnu
další procedurální postup. Takto to není možné.
Poslanec Pavel Němec:
Vážený pane místopředsedo, děkuji.
Jenom vzhledem k tomu, že situace je trošičku komplikovaná, já
se vůbec nebudu míchat do sporu o tom, co je v usnesení, co je
ve stenozáznamu, nicméně bych pouze zdůraznil, že je to
vlastně jeden pozměňovací návrh, o kterém se bude hlasovat.
Co je jeho podstatou?
Poslanecká sněmovna navrhla odstranit rozpor mezi zápisem do
seznamu advokátů a advokátních koncipientů. Byla to evidentní
legislativní nepřesnost. Senát v mezidobí navrhoval naprosto
totéž. Znění Senátu, kterým Senát odstranil nepřesnost v
zápisu mezi seznamem advokátů a koncipientů, bylo následně
přijato Poslaneckou sněmovnou. Nyní se tedy jeví to, co
navrhuje Poslanecká sněmovna jako nadbytečné, a proto ústavně-právní
výbor z hlediska legislativní čistoty navrhuje ten novelizační
bod vypustit, protože už je součástí právního řádu úplně
identické znění. Nicméně z hlediska faktického stavu by se
nic nezměnilo, i kdyby tato novelizační část byla a zůstala
součástí návrhu zákona. Děkuji.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji. Myslím si, že můžeme
postupovat jedině tak, že hlasováním otevřeme podrobnou
rozpravu, v podrobné rozpravě pan senátor přečte celé znění
pozměňovacího návrhu. Pak podrobnou rozpravu. To rozhodneme
hlasováním. Přečtěte ještě jednou návrh.
Senátor Jiří Rückl:
Vrátil bych se jenom k tomu, co jsem říkal před chvilkou. Z mého znění pozměňovacího návrhu
bylo platné pouze číslo tisku 298/2 a tento pozměňovací návrh zní: Za prvé v části
třetí část třetí vypustit. Následující části a články přečíslovat. A to je vše.
Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který jste
obdrželi jako usnesení ústavně-právního výboru číslo 292/2. Omlouvám
se, - který máte v tisku 298/2.
Nyní se zeptám na názor pana předkladatele (nedoporučuje).
Pan zpravodaj? (Nedoporučuje.)
Zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.
Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 51 skončilo. Z registrovaných 63 senátorek a
senátorů bylo pro 38, proti 3, tento návrh byl schválen.
A v tuto chvíli, kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o závěrečném usnesení, a to je
hlasování o usnesení, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých
pozměňovacích návrhů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO.
Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 52 skončilo. Z registrovaných 63 senátorek
a senátorů bylo 33 pro, proti 2. Při kvoru 32 tento návrh nebyl schválen.
Děkuji panu navrhovateli, panu zpravodajovi a končím projednávání tohoto bodu.
|