PROJEDNÁVÁNÍ NOVELY ZÁKONA V SENÁTU
(29. května 2002 - 2. den 18. schůze)

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Dalším bodem, který nyní budeme projednávat, je:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, živnostenský zákon ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech, exekuční činnosti, exekuční řád a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

         Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 298. Vítám mezi námi pana poslance Pavla Němce a prosím ho, aby nás seznámil s návrhem zákona.

Poslanec Pavel Němec:
Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych přednesl návrh zákona, kterým se mění zákon o živnostenském podnikání a některé další zákony. Dovolím si vás informovat trochu z historie posledních právních úprav zákona o živnostenském podnikání a potom o vlastní podstatě tohoto návrhu, který je nyní před vámi k projednání.
Vláda prosadila velkou vládní novelu živnostenského zákona, kterým se mimo jiné vláda zmocnila k vydání tzv. seznamu živností volných vládním nařízením a současně ke stanovení dalších podmínek pro výkon určitých živnostenských činností. Poté, až budu zdůvodňovat současný návrh, rozeberu, co je míněno vládním nařízením, kterým se stanoví seznam živností volných.
Situace byla nicméně taková, že se aplikace této vládní novely setkávala s řadou problémů, a to nejen u živnostníků, ale i u živnostenských úřadů. Myslím  si, že ani spotřebitelská veřejnost nemohla mít zcela jasno v názvech živností, které se zavedly na základě vládního nařízení. Současně byly velké pochybnosti, a to už v době projednávání vládního návrhu zákona, zda zmocnění pro vládu k vydání zmíněných vládních nařízení není protiústavní. Jsem pevně přesvědčen, že toto zmocnění přesahuje rámec Ústavy. To byl jeden z důvodů, proč předkladatelé přišli s tímto návrhem zákona.
Poté, co se vyskytly problémy s aplikací velké vládní novely živnostenského zákona, přišly dvě poslanecké iniciativy. Jedna poslanecká iniciativa byla poslanců Kladívka a Doležala. Byla schválena Poslaneckou sněmovnou a následně i Senátem. Tato iniciativa se snažila řešit následky špatného vládního nařízení, resp. zmocnění, tedy stanovila určité přechodné období a určitá změkčující ustanovení tak, aby nedošlo k administrativnímu kolapsu na živnostenských úřadech a aby nedošlo k nadměrnému zatěžování podnikatelů. Tento tisk již je součástí právního řádu.
Předkladatelé, kteří předložili druhý poslanecký návrh spolu se mnou - jsou to poslankyně Dundáčková a poslanec Výborný - šli tou cestou, že se snažili odstranit příčiny nedobrého stavu, jít na kořen věci a zrušit příslušné zmocnění pro vládu k vydání vládního nařízení a tomu odpovídající vládní nařízení.
Nyní se tedy dostáváme k vlastnímu obsahu návrhu zákona, který máte před sebou.
Za prvé, navrhujeme, abychom v živnostenském zákonu zrušili zmocnění, které zmocňuje vládu k vydání nařízení, kterým se stanoví seznam živností volných a aby se současně zrušilo příslušné vládní nařízení.
Dosavadní princip, tak jak byl živnostenský zákon konstruován v době svého vzniku, byl konstruován na tom principu, že pokud činnost naplňovala pojmové znaky živnostenského podnikání na vlastní účet, na vlastní odpovědnost atd. a nejednalo se o činnost negativně vymezenou, jako jsou advokáti, notáři atd. a současně se nejednalo o některou ze živností zařazených do seznamu koncesovaných nebo vázaných, případně řemeslných živností, jednalo se o živnost volnou. V praxi to vypadalo tak, že podnikatel přišel na živnostenský úřad, popsal, jakou činnost hodlá vykonávat a živnostenský úřad posoudil, zda ta činnost, kterou podnikatel ohlašuje, nespadá do negativně vymezených činností nebo není živností koncesovanou nebo živností vázanou. A v takovém případě vydal živnostenský list na volnou živnost s popisem příslušné činnosti.
Mělo to jednu obrovskou výhodu, že nebylo vlastně možné zapomenout na žádnou lidskou činnost. A to si myslím, že je hlavní nedostatek tohoto vládního nařízení, že žádná vláda nemůže, pokud se jedná o taxativní výčet, obsáhnout ve vládním nařízení všechny lidské činnosti, které jsou možné a které mohou být považovány za legální živnost.
Dřívější princip měl ještě tu výhodu, že podnikatel věděl, co ohlašuje, věděl tedy, co může v mezích vydaného živnostenského listu činit. Spotřebitelé věděli, co mohou od živnostníka očekávat. A obě tyto strany mohly tedy mít dostatečnou právní jistotu, že se pohybují v legální sféře, zejména podnikatel nemohl mít obavy z toho, zda se náhodou nevybočuje z meze vydaného živnostenského oprávnění a zda se nedopouští nedovoleného podnikání.
Další vládní nařízení a příslušné zmocnění, které se navrhuje v návrhu zrušit, je zmocnění, kterým se stanoví tzv. další podmínky pro výkon určitých živností, tzn. stanoví se činnosti, které mohou být vykonávány pouze osobami, které splňují příslušnou kvalifikaci.
To je možná myšlenka z pragmatického hlediska dobrá, nicméně podle mého názoru je jednoznačně protiústavní. K tomuto stanovisku dospěl i Parlamentní institut, který posuzoval návrh zákona.
Dovoluji si vám odcitovat z tohoto stanoviska:
"Zde jde nikoliv o omezení podnikání, ale o stanovení podmínek podnikání v tom smyslu, že činnost v rámci těchto živností mohou vykonávat jen kvalifikované osoby. Podle názoru Parlamentního institutu jde o závažnou podmínku pro výkon povolání nebo činností jak pro živnostníka, tak pro jeho zaměstnance, kterou by měl jednoznačně na základě čl. 26 Listiny stanovit zákon. Podle novely zákona - myšleno  ta vládní novela - je podnikatel omezován ve svém základním právu pouze nařízením vlády, což není přípustné."
Dámy a pánové, věřím, že Senát, o kterém se hovoří jako o ústavní pojistce, vezme v úvahu tuto argumentaci z ústavní roviny při projednávání tohoto návrhu zákona.
A chtěl bych poukázat, že vybočení z meze ústavnosti u vládního nařízení, kterým se stanoví další podmínky pro výkon určitých činností, zcela jasně vybočuje z ústavního rámce. A jsem přesvědčen, že rovněž tak vybočuje i seznam živností volných.
"Argumenty" je nazvěme pragmatiky, kteří hovoří, že toto vládní nařízení se seznamem živností volných zpřehlední situaci, argumentovala tak vláda, argumentují tak i někteří legislativci nebo zákonodárci, ať již v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, že to zpřehlední situaci a že je třeba zavést pořádek, že je třeba nepoctivé podnikatele eliminovat.
S tím vším se dá souhlasit, ale já se ptám, jakým způsobem seznam živností volných má souvislost s nepoctivým podnikáním a s dalšími jevy, proti kterým chceme určitě všichni bojovat.
Já tvrdím, že naprosto žádnou. Zaškatulkování, vymyšlení nějakého seznamu a umělé zaškatulkování jednotlivých živností pod nějaké "chlívečky", nemůže žádným způsobem vést ke zkulturnění podnikatelského stavu. Jsem přesvědčen, že ba naopak, protože docházíme k absurdním situacím, kdy podnikatel přijde na živnostenský úřad, ohlásí činnost, kterou hodlá provozovat, živnostenský úřad, vědom si toho, že ta činnost evidentně splňuje znaky živnostenského podnikání na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost, není to vymezená činnost - advokáti, notáři, lékaři - je to činnost dovolená, například rámování obrazů, projde seznam živností volných, zjistí, že žádná taková činnost se ve vládním nařízení nevyskytuje, ale protože ví, že ta činnost evidentně živnostenským podnikáním může být, musí tedy hledat, pod co tuto činnost zařadit. A praxe je taková, že živnostenské úřady například takovouto činnost zařazují pod činnost stavební dokončovací práce.
Jestli spotřebitelé mají mít jasno, potom opravdu ne podle tohoto škatulkového seznamu živností, ale měli by mít jasno podle toho, co podnikatel skutečně ohlásí a jakou činnost chce vykonávat.
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že řada z nás cítí potřebu rekodifikace, neboli nového živnostenského zákona. Doufám, že se od příští vlády nového živnostenského zákona dočkáme a myslím si, že to je i jeden z důvodů, který hovoří pro přijetí tohoto návrhu zákona, protože jsem přesvědčen, že do rekodifikace bychom neměli měnit podstatné předpisy v tomto živnostenském podnikání a neměli bychom dělat podstatné změny, protože rekodifikace, nový živnostenský zákon se určitě neobejde bez výměny živnostenských listů. Předpokládám, že bude opuštěn například princip odpovědného zástupce a bude stanoven princip kvalifikované osoby, která tu konkrétní vázanou nebo koncesovanou činnost vykonává, tedy kvalifikovaných zaměstnanců, tak jak je tomu obvyklé ve světě, ale nelze to podle mého názoru implantovat do stávajícího živnostenského zákona a kombinovat princip odpovědného zástupce a současně princip kvalifikovaných zaměstnanců. Jsou to prostě jiné systémy a je třeba podle mého názoru čekat od vlády a i přispět určitým tlakem na to, aby vznikl nový živnostenský zákon.
Dámy a pánové, v závěru svého úvodního slova si dovolím na vás apelovat ještě jednou pro přijetí tohoto návrhu zákona, zejména s odůvodněním protiústavních argumentů, které jsem vyslovil ve své úvodní řeči.
V tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů.
Návrh zákona projednával ústavně právní výbor. Ten určil jako svého zpravodaje pana senátora Jaroslava Kubína a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 298/2.
Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 298/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Rückl, kterého prosím, aby vás seznámil se zpravodajskou zprávou.

Senátor Jiří Rückl:
Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené kolegyně a kolegové.
Myslím si, že pan poslanec svým vysvětlením přiblížil problematiku tohoto návrhu zákona, která vám pochopitelně nemůže být cizí, protože je to velice krátká doba, co jsme úplně stejnou věc tady projednávali.
Přesto bych rád legislativní proces ve sněmovně a také některé věci týkající se předchozího projednávání vám připomněl.
Cílem návrhu novely zákona, který předložila skupina poslanců dne 13. června 2001, je zrušit ustanovení, podle něhož je podnikatel povinen zajistit výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v nařízení vlády pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti stanovené rovněž pouze nařízením vlády. To se týká § 7 odst. 3 v návrhu zákona a také § 45 odst. 4 druhá věta.
Potom zrušit ustanovení, § 73 a), jímž byla vláda právě zmocněna k vydání nařízení, kterým se stanoví seznam oboru živností ohlašovacích volných a kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živnosti a živností, jejichž provozování je podnikatel zajistit pouze fyzickými osobami s odbornou způsobilostí, kterou stanoví nařízení vlády a jímž byla zmocněna příslušná ministerstva k vydání vyhlášky, kterou se stanoví způsob provádění a obsahová náplň zkoušky k prokázání odborné způsobilosti fyzických osob. Současně se zrušují i všechna příslušná nařízení vlády, která jsem jmenoval a také vyhláška.
Vláda tento návrh projednala a posoudila dne 9. července loňského roku a vyjádřila s tímto návrhem zákona nesouhlas. V 1. čtení, které se uskutečnilo v listopadu loňského roku byl návrh zákona přikázán k projednání hospodářskému výboru PS. Hospodářský výbor projednal předlohu návrhu novely živnostenského zákona dne 17. ledna letošního roku a v přijatém usnesení doporučil PS tuto novelu zamítnout. Návrh novely živnostenského zákona projednal i výbor pro evropskou integraci a v přijatém usnesení doporučil, aby PS návrh zákona schválila, ve znění změn a doplňků , které byly legislativně-technické povahy. Ve 2. čtení na 46. schůzi PS byl návrh zákona vrácen výborům k novému projednání. Hospodářský výbor jej projednal znovu 11. dubna letošního roku a setrval na svém původním usnesení a návrh zákona opět zamítnul. Ve 2. čtení, které pokračovalo 23. dubna 2002 byly jednotlivými poslanci předneseny další pozměňovacími návrhy, kterými se nadto novelizují další 4 zákony věcně zcela nesouvisející s původním návrhem zákona. PS tento návrh zákona projednala a schválila na své 49. schůzi 2. května 2002 a přijala ho 92 hlasy ze 180 přítomných poslanců, 87 poslanců bylo proti. Je nutné v této věci zdůraznit, že PS na své 46. schůzi 13. února - teď se vracím trošku do historie, projednávala a také schválila návrh zákona stejného čísla 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání; byl to její tisk 991; ten tisk, o kterém mluvil před chvilkou pan poslanec jako o tzv. "Kladívkově návrhu", který s přijatými pozměňovacími návrhy měl naprosto stejné znění jako návrh zákona obsažený v tom tisku, který dnes tady projednáváme - pouze bez 4 novel zcela nesouvisejících zákonů. Ten "Kladívkův návrh", promiňte, že mu takto říkám, byl totiž doplněn pozměňovacími návrhy, které jsou přesně převzaty z toho zákona nebo z toho tisku, který sněmovna v předchozí době projednávala a které jsou také v dnešním projednávaném tisku. Čili jenom dokumentuji, že oba dva tisky byly totožné, jenom bez těch 4 nesouvisejících zákonů.
Senát tento návrh zákona projednal jako svůj tisk č. 225 dne 20. března letošního roku a vrátil jej s pozměňovacími návrhy zpět PS svým usnesením č. 324. PS na své 47. schůzi dne 10. dubna 2002 jako svůj sněmovní tisk 991/4 - tento návrh zákona vrácený schválila, ve znění schváleným Senátem, a to 145 hlasy ze 162 přítomných, nikdo nebyl proti. Zákon byl uveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 174/2002 Sb. a nabyl platnosti dne 24. května 2002, tzn. v pátek minulý týden.
Já myslím, že bych vás už jenom zdržoval, kdybych znovu opakoval věci, které vedly Senát k tomu, aby přijal toto usnesení. A chci věřit, že i PS k tomu, aby sněmovní tisk vrácený Senátem - schválila. Je to věcí pohledu na tuto věc. Senát souhlasil s tím, že je pro určité lidské činnosti, kterým je podnikání, dobré mít pravidla hry. Bez dalších komentářů přijal i skutečnost, že je na Ministerstvo průmyslu ČR připravována rekodifikace, jak o ní pan poslance mluvil, nového živnostenského zákona, která napraví tu bolestivou a nepříjemnou věc, a to je ústavnost, která je skutečně na hraně v případě dvou vyhlášek, které ministerstvo průmyslu a ministerstvo pro místní rozvoj vydalo.
Závěrem bych si dovolil říct. Věcná problematika novely živnostenského zákona byla v obou komorách Parlamentu řádně projednána a schválena před 45 dny. Opakuji, že zákon nabyl platnosti 24. 5. 2002. Navíc k této projednávané novele novely byly připojeny novely dalších 4 zcela nesouvisejících zákonů, které by měly být z důvodů legislativních a zejména přehlednosti projednávány jako samostatné novely zákona o soudních exekutorech, zákona o advokacii, zákona o daních z příjmů a zákona o účetnictví.
Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh zákona na své 33. schůzi dne 23. 5. a návrh zákona měl předložen v senátním tisku č. 298. Po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů pana poslance Pavla Němce a po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Rückla výbor doporučuje Senátu PČR návrh zákona zamítnout. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Rückla a pověřuje předsedu výboru senátora Milana Balabána předložit toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane zpravodaji. Posaďte se rovněž ke stolku zpravodajů. Zpravodajem ÚPV byl určen pan senátor Jaroslav Kubín. Prosím ho také o zpravodajskou zprávu.

Senátor Jaroslav Kubín:
Vážený pane předsedající, pane poslanče, milé senátorky a vážení senátoři, myslím si, že veškeré podrobnosti tady sdělil zpravodaj a peripetie tohoto zákona zpravodaj garančního výboru - můj předřečník a samozřejmě veškeré problémy související i s problematikou tohoto zákona řekl předkladatel, tj. pan poslanec.
Já bych jenom, protože jsme jako Ústavně-právní výbor přijali doporučení usnesení, které je jiného charakteru než garančního výboru, tak bych se soustředil a sdělil bych, co nás k tomu vedlo. Jak již sdělil pan zpravodaj, tak do celé problematiky novely zákona byly zakotveny čtyři nesouvisející novely zákonů. Nám nezbylo nic, než se jimi zabývat, přičemž jeden z nich je řekněme kontroverzní, je to určitá právní dualita podle mého názoru, poněvadž jsme před nedávnem vrátili zákon s pozměňovacím návrhem Poslanecké sněmovně, je to zákon o advokacii - tzv. evropský advokát, ve kterém jsme pozměnili ustanovení ve věci srovnatelných podmínek zápisu do seznamu advokátů i seznamu advokátních koncipientů. Tento zákon jsem sám přednášel ve sněmovně a byl v plném rozsahu přijat Poslaneckou sněmovnou a bohužel v těchto nesouvisejících čtyřech novelách se objevil opět v tomto senátním tisku a myslím si, že bychom tedy měli tuto věc vypustit v pozměňovacím návrhu a vrátit Poslanecké sněmovně.
Jedná se o pozměňovací zákon č. 85/1996 Sb. Tak to je vlastně ten hlavní důvod, samozřejmě s tím souvisí i změna přejmenování dalších následujících článků. Proto dovolte, abych nyní přečetl nyní usnesení Ústavně-právního výboru ze 47. schůze konané 22. května t.r.
K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, zákon o advokacii ve znění předpisů zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví dle senátního tisku č. 298 po úvodním slově poslance Pavla Němce, který vystoupil jako zástupce navrhovatelů a po mé zpravodajské zprávě a po rozpravě Ústavně-právní výbor doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit projednávaný návrh zákona s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze. Určuje zpravodajem pro projednání tohoto návrhu pro schůzi Senátu mě a za třetí pověřuje předsedkyni Ústavně-právního výboru senátorku paní Dagmar Lastoveckou, aby s tímto usnesením seznámila předsedu Senátu.
Toto usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 298/2. Děkuji za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Já vám děkuji, pane zpravodaji. Táži se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat. Ano, pan senátor Julínek. Prosím, pane kolego.

Senátor Tomáš Julínek:
Podávám návrh návrhem zákona se nezabývat.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane kolego. Kolegyně a kolegové, zazněl návrh, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Budeme o něm hlasovat. Zahajuji hlasování. Já vás tedy nyní všechny odhlásím. Je nás 51 v této chvíli. Já myslím, že můžeme začít hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 49 skončilo. Z registrovaných 60 senátorek a senátorů pro 21, proti 25. Tento návrh byl zamítnut. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první je přihlášený senátor Jaroslav Kubera. To je omyl. Vypněte se, pane kolego. Vyzývám vás k obecné rozpravě.
Pan senátor Ivan Havlíček, to je skutečně přihlášený senátor. Prosím, máte slovo.

Senátor Ivan Havlíček:
Pane předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové, v  tuto chvíli pociťuji na vlastní kůži obtíže, které vznikají ve chvíli, kdy se slepí několik zákonů dohromady. Zcela rozhodně jsem proti novele živnostenského zákona. Na druhé straně se mi zdá velmi užitečná novela zákona o exekutorech a exekuční činnosti, neboť ta trošku zdostupňuje výsledek exekuční práce pro ty, kteří nejsou příliš majetní a kterým záleží i na malé částce exekucí vydobyté, která může být znehodnocena nejrůznějšími poplatky správními apod., protože ta jde samozřejmě k tíži těm, kteří něco dobývají.
Dovedl bych si dobře představit, že novelu zákona č. 120/2001 Sb. podpořím a měl bych z toho dobrý pocit. Nedovedu si ale představit, že bych Senátu navrhl pozměňovací návrh, který by spočíval v tom, že by se novela živnostenského zákona, který jako první a jako podstatná část této novely uvedená, že by se tato část pozměňovacím návrhem zrušila a všechno ostatní by zůstalo. To si představit neumím. Takový návrh prostě nejsem ochoten podávat. Takže s těžkým srdcem budu hlasovat proti celku. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Děkuji vám, pane kolego. Byl jste jediný přihlášený do obecné rozpravy a již nikdo se do ní nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a prosím navrhovatele, aby se vyjádřil k dosavadnímu průběhu projednávání tohoto návrhu zákona.

Poslanec Pavel Němec:
Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil k proběhlé rozpravě. Zaznělo zde několik argumentů proti tomuto návrhu zákona. Jeden z argumentů byl, že Poslanecká sněmovna hlasovala a přijala nějaké stanovisko, mezitím také Senát a že by nebylo dobré do tohoto stavu vstupovat. Já bych chtěl říci, že od samého počátku existovaly dvě koncepce, které jsou slučitelné, a to koncepce poslanců Kladívka, Doležala řešit neblahé následky tohoto vládního nařízení, nebo těch vládních nařízení a koncepce Němec, Dundáčková, Výborný, která chtěla odstranit samotné příčiny.
V legislativním procesu, v  jeho konci, to také tak dopadlo. Byl přijat Senátem, následné Poslaneckou sněmovnou zákon, který vznikl z dílny poslanců Doležala a Kladívka, který odstranil ty nejpalčivější následky a nyní je projednáván návrh náš. Já nemohu mluvit za předkladatele toho druhého návrhu zákona, ale myslím si, že je zcela legitimní postup, že Poslanecká sněmovna a Senát nejprve projednaly návrh poslance Kladívka a Doležala s tím, že se odstranily následky a nyní je projednávána samotná podstata.
Co se týká argumentace - já se pokusím volně parafrázovat slova pana zpravodaje, že Senát dospěl k názoru a i Poslanecká sněmovna, že je třeba nastolit pravidla hry. Já s nimi souhlasím, protože s tím přece nemá problém vůbec nikdo, ale to vládní nařízení, které stanoví seznam živností volných - prostě žádná pravidla zde nenastavuje, tak to prostě není. Kvalita podnikání, kvalita dodržování právních řádů ze strany podnikatelů se přece nikterak nezvýší, jestli živnostenskou činnost nazvanou - já jsem to tady vzal jako pracovní příklad - rámování obrazů nazveme "stavební dokončovací práce" - vždyť přeci o tomto to není. To žádným způsobem nevynucuje dodržování pravidel hry. A v tom je právě názorový rozdíl, kdy vláda, která tehdy prosadila tu velkou novelu živnostenského zákona, se domnívala, že takovéto zaškatulkování pravidla hry jaksi vynucuje - předkladatelé a Poslanecká sněmovna jsou přesvědčeni, že nikoliv.
Pan zpravodaj Kubín zde označil tu část, která se týká novely zákona o advokacii jako kontroverzní. Já bych to chtěl trošičku vysvětlit. Já se domnívám, že tady se nejedná o kontroverzní novelu, naopak podle mého názoru o novelu velmi hladkou, protože shodou okolností a nechtěným řízením osudu dospěly obě komory zcela paralelně k identickému znění. Ta situace, kdy Ústavně-právní výbor Senátu navrhuje tuto část vypustit je ta, že v mezidobí Senát do jiného zákona, do zákona pracovně nazvaného "o evropském advokátovi" navrhoval stejný novelizační bod toho zákona o advokacii. Nyní to navrhuje Poslanecká sněmovna. Jde o to, že obě komory navrhují identická znění, přičemž jedno bude součástí právního řádu dříve, není-li už součástí právního řádu nyní.
Já bych se zastavil u jedné části zpravodajské zprávy, kdy i pan senátor Rückl jako garanční zpravodaj připustil, že vládní nařízení, kterým se stanoví další podmínky pro podnikání, je v kolizi s ústavním pořádkem.
Dámy a pánové, já bych na vás velmi apeloval, abyste tuto věc vzali v úvahu při svých hlasováních a umožnili tak uvést živnostenský zákon do souladu s Listinou základních práv a svobod, článek 26. Já jsem přesvědčen, že jakkoliv pragmatická a bohulibá úvaha o tom, co je třeba upravit, by neměla vést k tomu, abychom nechali věci, které jsou svěřeny zákonodárnému tělesu, tedy Poslanecké sněmovně a Senátu, dávat do rukou vlády, v případě, že je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která jednoznačně stanoví, že omezení takového typu lze stanovit pouze zákonem.
Dámy a pánové, proto prosím o přijetí tohoto návrhu zákona, protože jsem přesvědčen, že na tuto základní funkci zákonodárného tělesa bychom neměli rezignovat. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane navrhovateli. Nyní se táži zpravodaje Ústavně-právního výboru, pana senátora Jaroslava Kubína, zda-li se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. Nikoliv. A pan zpravodaj garančního výboru? Prosím k mikrofonu.

Senátor Jiří Rückl: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, pane poslanče. Já už k tomu nebudu mnoho říkat. Jenom v čem je vlastně - nechci říci - rozpor. Je to - spíše bych to nazval - jakýsi odlišný pohled, škatulkování a pravidla hry. Pravidla hry a škatulkování.
Na katalogu živností, dá-li se to tak nazvat, strávili podnikatelé a úředníci - to předesílám - dva roky práce. Dělali to proto, aby se tento stav zpřehlednil, aby ten katalog odpovídal a měl vypovídací schopnosti po celé naší zemi, aby nešlo obcházet živnosti koncesované a živnosti vázané. Samozřejmě, že jsem vás chtěl informovat o tom, že v určité kolizi zákona je zmocnění vlády, vydání vyhlášek a nařízení, co by se mělo dělat jenom zákonem. Ale musím také říci, že je připravený kodex nového živnostenského zákona a jsem přesvědčen, že než jít cestou zpět těch několik let, je lepší apelovat právě tím, že budeme již asi potřetí nebo dokonce počtvrté brát na vědomí tuto kolizi, apelovat na vládu, aby kodex a jeho vydání a zpracování urychlila. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda Senátu Jan Ruml: Děkuji vám, pane zpravodaji, a v tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrh novely zákona zamítnout. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu návrh novely zákona zamítnout. V této chvíli zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji vám.
Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 50 skončilo. Z registrovaných 62 senátorek a senátorů bylo pro 30, proti 16. Při kvoru 32 byl tento návrh zamítnut.
V této chvíli otevírám podrobnou rozpravu.
Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu uzavírám a prosím pana garančního zpravodaje, aby nás seznámil s usnesením Ústavně-právního výboru, kde jsou pozměňovací návrhy, abychom o nich mohli hlasovat.

Senátor Jiří Rückl:
Ústavně-právní výbor přijal pozměňovací návrhy, které jsou obsaženy v tisku 298/2. Navrhuje ze  zákona vypustit část třetí článek pět, změny zákona o advokaciích.  Za druhé ostatní části a články přečíslovat následovně:
Část čtvrtá, článek 6, část pátá, článek 7, článek 8, část šestá, článek 9, se mění na část třetí článek 2, část čtvrtá, článek 5, článek 7 část pátá, článek 8.
Zdůvodnění tohoto návrhu přednesl pan senátor Jaroslav Kubín.
Jsem toho názoru, že o tomto pozměňovacím návrhu je potřeba hlasovat en bloc.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
 Ano, děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí první místopředseda Senátu pan Přemysl Sobotka.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:
 Pane předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové, já mám přílohu k usnesení Ústavně-právního výboru, která obsahuje pouze jeden pozměňovací návrh, a to je k části třetí, část třetí vypustit a následující části a články přečíslovat, a jsem překvapen, že se teď dozvídám trošku jiný návrh, než máme ve svých podkladových materiálech.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
 Pan senátor Kubín s faktickou poznámkou.

Senátor Jaroslav Kubín:
 Pane předsedající, dámy a pánové, samozřejmě že to, co jste četl, pane místopředsedo, obsahuje v rozšířené části pozměňovací návrh, tak jak jsem ho já předal.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
 Ano, pane kolego, ale my nemáme žádný váš pozměňovací návrh, nám nebyl rozdán. je tady pouze usnesení Ústavně-právního výboru s jedním pozměňovacím návrhem. Není v tom znění, ve kterém jste ho nyní četl. Pan senátor Šula s technickou.

Senátor Jaroslav Šula:
Vážení pánové, bylo přečteno plné znění pozměňovacího návrhu, jak ho navrhoval pan kolega Kubín na Ústavně-právním výboru. To je ale úplně totožné s tím, co je v příloze Ústavně-právního výboru. Pouze je to zkrácená forma a myslím, že by byla pochopitelně vhodnější, ale je to totéž.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Pan místopředseda Senátu Sobotka ještě faktickou poznámku a já navrhnu potom další postup.

Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka:
 Mně v daném okamžiku překvapuje názor kolegy Stodůlky. Jestliže do stena je nám přečteno něco, co sice zdánlivě nebo opravdu připomíná pozměňovací návrh k textu, já odmítám o tom hlasovat. Já vím, že to třeba obsahuje, ale to je dovyložení. My máme opravdu jediný pozměňovací návrh a steno je rozhodující. A pak budeme hlasovat o celku, pokud to bude přijato. Pak mě nepřesvědčíte o tom, že mám hlasovat o jakémsi výkladu něčeho co nám bylo předloženo.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
 Ano, nyní pan senátor Rückl. Hlásí se pan navrhovatel také s faktickou poznámkou.

Senátor Jiří Rückl: Chtěl bych se plénu Senátu omluvit, je to moje chyba, já jsem neměl u sebe tisk a pan Kubín mně dal svůj pozměňovací návrh. Chtěl bych vám sdělit, že jsem vám řekl, že máte před sebou ten pozměňovací návrh v tisku. A ten jsem pojmenoval a je to určitě ve stenografickém záznamu - 298/2. Čili omluvte mě, prosím, dovolil bych si, pane předsedající, znovu přečíst návrh, tak jak opravdu zní.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
 Moment, pane kolego, pan navrhovatel se hlásil s faktickou poznámkou a pak já navrhnu další procedurální postup. Takto to není možné.

Poslanec Pavel Němec:
Vážený pane místopředsedo, děkuji. Jenom vzhledem k tomu, že situace je trošičku komplikovaná, já se vůbec nebudu míchat do sporu o tom, co je v usnesení, co je ve stenozáznamu, nicméně bych pouze zdůraznil, že je to vlastně jeden pozměňovací návrh, o kterém se bude hlasovat. Co je jeho podstatou?
Poslanecká sněmovna navrhla odstranit rozpor mezi zápisem do seznamu advokátů a advokátních koncipientů. Byla to evidentní legislativní nepřesnost. Senát v mezidobí navrhoval naprosto totéž. Znění Senátu, kterým Senát odstranil nepřesnost v zápisu mezi seznamem advokátů a koncipientů,  bylo následně přijato Poslaneckou sněmovnou. Nyní se tedy jeví to, co navrhuje Poslanecká sněmovna jako nadbytečné, a proto ústavně-právní výbor z hlediska legislativní čistoty navrhuje ten novelizační bod vypustit, protože už je součástí právního řádu úplně identické znění. Nicméně z hlediska faktického stavu by se nic nezměnilo, i kdyby tato novelizační část byla a zůstala součástí návrhu zákona. Děkuji.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
 Děkuji. Myslím si, že můžeme postupovat jedině tak, že hlasováním otevřeme podrobnou rozpravu, v podrobné rozpravě pan senátor přečte celé znění pozměňovacího návrhu. Pak podrobnou rozpravu. To rozhodneme hlasováním. Přečtěte ještě jednou návrh.

Senátor Jiří Rückl:
Vrátil bych se jenom k tomu, co jsem říkal před chvilkou. Z mého znění pozměňovacího návrhu bylo platné pouze číslo tisku 298/2 a tento pozměňovací návrh zní: Za prvé v části třetí část třetí vypustit. Následující části a články přečíslovat. A to je vše.

Místopředseda Senátu Jan Ruml:
Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu, který jste obdrželi jako usnesení ústavně-právního výboru číslo 292/2. Omlouvám se, - který máte v tisku 298/2.
Nyní se zeptám na názor pana předkladatele (nedoporučuje). Pan zpravodaj? (Nedoporučuje.)
Zahajuji hlasování, kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 51 skončilo. Z registrovaných 63 senátorek a senátorů bylo pro 38, proti 3, tento návrh byl schválen.
A v tuto chvíli, kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o závěrečném usnesení, a to je hlasování o usnesení, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE.
Hlasování č. 52 skončilo. Z registrovaných 63 senátorek a senátorů bylo 33 pro, proti 2. Při kvoru 32 tento návrh nebyl schválen.
Děkuji panu navrhovateli, panu zpravodajovi a končím projednávání tohoto bodu.