Motto: "...Podtrhuji slovo akvarijní, poněvadž sortiment rostlin,
s nímž se mnohdy setkáváte v obchodech, obsahuje často nejenom druhy vodních rostlin, které
je možné pěstovat ve vlhkých prostorách skleníků bez vody v suchozemské formě (emerzně),
ale i takové, které nikdy ve vodě nerostou a ani růst nemohou. Nevytvářejí totiž nikdy
ponořenou (submerzní) formu listů, která rostlinám umožňuje plnohodnotný příjem živin
rozpuštěných ve vodě. Neschopnost listů na suchu vypěstovaných rostlin přijímat svým
povrchem živiny z vody není (obzvláště ne začínajícím akvaristům) příliš zdůrazňována,
zejména pak ne autory příruček a reklamních tiskovin podporujících prodej "vodních
rostlin" vlastních pěstíren..." (Z úvodu k těmto stránkám).
Čas od času se setkávám s akvaristy, kteří mají doma akvárium s nádherně vzrostlými
akvarijními rostlinami (pěstovanými bez jakéhokoliv umělého přihnojování, sycení CO2, extrémně
silného osvětlení - spíše naopak...). Sami o sobě často tvrdí, že patří do skupiny, o které
se říká: "Čím hloupější sedlák, tím lepší má brambory..."
Je to samozřejmě nadsázka. Tito lidé dobře vědí, že dlouhodobá stabilita podmínek, jaké si zvykli
udržovat ve svém akváriu, mnoha typicky vodním druhům rostlin vyhovuje nejlépe. Jednou ze skupin
rostlin, které rostou v akváriích velmi dobře často i při relativním nedostatku světla, jsou
kryptokoryny (rod Cryptocoryne). Právě tito akvaristé, jimž příliš nezáleží na rentabilitě
provozu akvária - mají akvárium pro radost - často při jednorázové údržbě nádrže doslova zničí
řadu krásných (a jinak v obchodech těžko dostupných) rostlin, protože neznají standardní postup,
jak své rostlinky zpeněžit (a čas strávený někdy až nepříjemným jednáním s obchodníky má také
svou cenu...). Rostlinky v lepším případě rozdají známým, v horším případě skončí v odpadcích.
Neznalost základních tržních zásad mezi akvaristy, jak mají být akvarijní přebytky nabídnuty,
jsou jednou z příčin, proč se mnoho dříve běžných druhů v posledních letech v obchodech vůbec
neobjeví. Pro průměrného obchodníka je jednodušší nákup ve velkém...
Pokusím se shrnout základní zásady, které byste měli dodržet (a které mohou být cizí
i na českém trhu dobře zavedeným firmám), abyste dosáhli úspěchu při nabídce rostlin obchodníkovi
(komukoliv, kdo má zájem nakoupit) za cenu, která vás neurazí.
Nabízejte své přebytky rostlin zásadně předtím, než je vytrháte z akvária.
Jakmile jsou rostliny mimo akvárium (ve kbelíku, plastové misce, PE sáčku, vaně... a já
nevím kam se dají rostliny ještě uložit), začíná běžet poměrně krátká časová lhůta, během níž se
rostliny pokroutí do nepřirozeného tvaru ve snaze se otočit ke světlu. Velké je také riziko
oschnutí (což pod vodou vypěstované listy nevratně poškodí), polámání a následného bakteriálního
napadení - odumření a rozklad listů.
V situaci, kdy máte rostliny vytrhané (a tlačí vás čas), jste v nevýhodné vyjednávací pozici.
Nejhorší možný případ je, že vytrhané, neočištěné a neroztříděné akvarijní rostliny přinesete
obchodníkovi bez předchozí dohody. Ten, pokud vás rovnou neodmítne, vykoupí pak takto nabídnuté
rostliny za "symbolickou padesátikorunu", přestože jejich tržní (výkupní) hodnota může
být mnohonásobně vyšší. Zkušený "obchodník šikula" dobře zná psychologické postupy,
jak z vás dostat rostliny v takové situaci skoro zadarmo a ještě ve vás vyvolá pocit provinění,
že jste jej nemístně obtěžovali...
Měli byste znát názvy (pokud možno latinské) rostlin, které pěstujete v akváriu.
Identifikace rostlin způsobem "...taková ta dlouhá se zelenými listy..." vám na ceně
u obchodníka jistě nepřidá. Problémem dnes také je, že naprostá většina obchodníků rostliny
a jejich správné názvy vůbec nezná, zahrnují je pod jednotné označení "tráva" nebo
"kytky"... S takovými se obvykle nelze dohodnout ani na slušné ceně - nemají vlastní
odhad tržní hodnoty konkrétních rostlin. Nabízet jim k odkoupení vzácnější druhy je jako
"házet perly...".
Když už jste si s obchodníkem (nebo kýmkoli jiným) dohodli cenu, velikost,
množství rostlin a termín dodání, teprve nyní je čas k přípravě vytrhání rostlin
z akvária. Rostliny vytrhejte nejdříve 1 den před cestou do obchodu, odesláním apod. Každá
zbytečně promarněná hodina mimo akvárium může v nepříznivých podmínkách rostlinu nevratně
poškodit, tím snížit i její tržní cenu.
Zásadou je, že rostliny by neměly být pomíchány dohromady. Je potřebné rozdělit je
podle druhu a velikosti tak, aby při přejímce bylo snadné zkontrolovat jejich velikost, množství
a kvalitu. Přinést do obchodu rostliny ve kbelíku s vodou v jednom velkém chumlu s radou
obchodníkovi "...nějak si to přeberte...", znamená koledovat si o návrat domů
s nepořízenou, v lepším případě výkup za již uvedenou "symbolickou
padesátikorunu".
Každá jednotlivá rostlina by měla být otrhána od starých a poškozených listů,
pokud nebylo dohodnuto jinak. Totéž platí u odnožujících rostlin - zbytky odnoží by měly
být odstraněny (nikoli však oddénky - rhizomy!). Kořenový systém by měl být zkrácen jen
přiměřeně velikosti a druhu rostliny. Klasická rada ze staré literatury o zastříhnutí
kořenového systému je paušálně nevhodná a chybná. Staré dlouhé kořínky (např. u kryptokoryn)
jsou (zatočené při sázení kolem prstu) po dlouhé době (i jednoho roku) od přesazení funkční
a živé. Obecně je vhodnější zastřihávat jen ty kořeny, které by při balení a přepravě zcela
zjevně překážely. Příjemce (zákazník) si je nakonec může zkrátit podle své vůle a znalostí.
Nejlepší je zabalení každé jednotlivé skupiny (druh, velikost) do samostatného plastového
(průhledného) sáčku s malým přídavkem vody (řádu ml až desítek ml - slouží jen k udržení
100% vlhkosti v obalu), případně i mírné přifouknutí a zatavení (při posílání poštou).
Balení akvarijních rostlin do mokrých novin považuji v dnešní době za zastaralé. Některé
chemikálie vymáčené vodou z papíru nemusejí na rostliny působit právě příznivě.
V balíku by rostliny neměly mít možnost volného pohybu - prostor by měl být vyplněn
pomačkaným papírem nebo nafouknutým PE sáčkem. Všiml jsem si, že tato zásada chybí i českým
"profesionálům", kteří jsou schopni dopustit, aby se rostliny v květináčcích volně
v balíku pohybovaly (což vede k silnému mechanickému poškození rostlin při přepravě; kdo viděl,
jak s balíky zacházejí např. pracovníci České pošty, ví, o čem "mluvím").
Z jedné takové zásilky pocházejí i fotografie ulámaných listů vzácného aponogetonu
v galerii rostlin...
Jaké rostliny byste vůbec neměli nabízet? Především rostliny
silně zařasené, nevzhledné s těžce poškozenými listy, ty, které zjevně nevykazují zdravý
růst (zažloutlý vegetační vrchol apod.). Riziko je rovněž u některých kryptokoryn, které byly
dlouho drženy v příliš staré vodě nečištěného akvária. Ty mohou po prudké změně podmínek
podlehnout stresu a zcela ztratit většinu listů. Stejně tak je nevhodné nabízet velmi malé
(mladé a nevyvinuté) rostlinky, např. nejmenší vytříděnou velikost po protrhání hustých porostů
na dně akvária. Stejně tak velmi malé množství levných stélkatých rostlin může být pro obchodníka
nezajímavé. Ty je vhodnější darovat dětem, známým apod., než je zlikvidovat.
Ceny a jejich výše jsou předmětem různých dohadů a nejasností i nedorozumění.
Už za komunistického režimu bylo běžné, že státní či družstevní obchody vykupovaly od akvaristů
za ceny zhruba poloviční, než byly ceny prodejní. Dnešní výše provozní režie a nákladů spojených
s provozováním akvaristické prodejny ani nižší obchodní marži neumožňuje - často bývá i vyšší,
než oněch +100%. Je však nutno upozornit na jeden zádrhel, který může zůstat nerozpoznán v pozadí
tvorby cen. Je jím daň z přidané hodnoty (DPH). Její výše (u akvarijních ryb +22%,
rostlin +5%, krmiv a ostatních potřeb - různě) bývá skryta v konečné ceně, aniž by si ji
zákazník uvědomil.
Zvláště pozoruhodná situace nastává, když obchodník - plátce DPH - nakoupí rostliny (ryby) od
pěstitele (chovatele). Tím, že toto zboží nakoupil, systém DPH je rovnou zdraží o 22% (ryby),
aniž by obchodník získal jakýkoli profit. Jestliže tedy nakoupil rybu za 10,- Kč, tímto krokem
už ji musí prodávat za 12,20 Kč (bez zisku, ale fakticky se ztrátou - provozní režie). Na rybě,
kterou obchodník - plátce DPH - nakoupil za 10,- a prodává za 20,- Kč má ve skutečnosti marži
(po odečtení DPH, kterou musí zákazníkovi naúčtovat a odvést státu) necelých 6,40 Kč, tedy +64% !
Kdyby měl mít skutečně marži +100% k nákupní ceně, pak cena pro zákazníka (včetně odvodu DPH do
státní pokladny) musí být 10,- + 10,- + 22% (z 20,-) = 24,40 Kč ! Tolik jen pro vyjasnění, jak
je tomu s cenami v režimu nepřímých daní. Za rybičku zakoupenou v ceně 25,- Kč odvádíte státu
na DPH 4,50 Kč, ze zbytku je však státu placeno na daních zůčastněnými subjekty další - přesně
neurčená, ale dosti vysoká částka, která DPH nejspíš převyšuje...
|